21.08.2006
Sonet o dovolené po dovolené - Sonety
Prvního dne po návratu z dovolené
Měl by v práci člověk dostat dovolenou!
Oči mívá z velkých dálek rozostřené
A po chvíli ocitá se na kolenou!
Já měl navíc volno celé měsíce
Během nichž jsem sjezdil celý vnitřní svět
To, že se teď málem věším na klice
Je důsledkem faktu, že jsem zase zpět!
Na stole se nakupily duny problémů
Řešení se sune krokem velbloudím
Věřím si dnes asi jako lačný sytému
Kdybych zůstal v poušti, tak teď nebloudím!
Je jen jedno místo, kde lze pobýt mezi svými:
V opuštěném malém krámku se starými rýmy!
7.04.2006
Rymovane intervju s Ostravakem - Rozhovory
Půl roku jsem Ostravaka otravoval s rozhovorem
Zkoušel jsem to zleva zprava, tlačil jsem se dolem horem
Nakonec jsem zahrozil, že nahoře už vědí
Že mi stále neposlal slíbené odpovědi
A dokud mi je nepošle, tak bude stále ZIMA
(Která už je málem horší nežli Hirošima!)
Ostravak:
Esli jaro něpřyjdě,
postavim se raketu
a tym pazgřyvcum nahuře
trochu komin vymetu.
"Poručime větru dešti",
chvastali se komanči.
Hlavni štajger splantal čudle.
Tuž přyrodo – nějanči!
"Básník":
Když jste začal psát svůj deník, čekal jste ten boom?
Uplynulo jen pár dnů a měl jste "plný dům"!
Ostravak:
Kdo by čekal tolik ludi?
Hlas se klepe, v oku tik.
Za rok a štvrť štyry knižki!
Ludě zlati – všeckim dik!
"Básník":
Jak je těžké zůstat při vší slávě v anonymitě?
Kolik přátel "o vás ví"? A všem jim zcela věříte?
Ostravak:
Se znamymi je to lechke:
nikdo nevi ani ťuk.
A pani Repronysova?
Ta vi – ale ani muk!
"Básník":
Chcete někdy v budoucnu odhalit svou podobu
Nebo si své tajemství odnesete do hrobu?
Ostravak:
Možna raz na naměsťu
vylezu se na ten slup.
Zařvu "Ludě, to sem ja!"
A ozvěna? "Co za hňup?"
5.04.2006
Velká žranice v nemocničním pokoji - Deník
Kamarád šel do narkózy se svým slepým střevem
(Uspali ho hlavně, aby nerušil svým řevem)
Když se probral, cítil že je vyspaný a hladový
Poslal deset SMS a čekal, kdo mu odpoví
Jedna zpráva dorazila také na mou adresu
Chci-li přijít na návštěvu, ať prý pizzu přinesu
Netušil jsem v onu chvíli, že jsem jeden z deseti
Není krásné, když máš hlad a přítel jídlo nese ti?
Nebudu to protahovat – sešlo se mu deset pizz
Někdo vzal hned dvě či tři a jiný zase neměl nic
Započala žranice v nemocničním pokoji
Kamarád však brzy zjistil, že svůj dílek nedojí…
Zvedl se mu žaludek, v tom vešla vrchní sestra
Povedená estráda, jako na Silvestra!
Vše co snědl slušně vrátil, jako by byl v opici
Jsem si jistý, že pár týdnů obejdu se bez pizzy!
1.04.2006
Povedený aprílový žert - Deník
Kdybych v kůži jelena dnes ráno vyšel na mýtinu
Život by mi zachránila pouze dávka claritinu!
Když mě kohout na mobilu ráno budil ze spaní
Ucítil jsem ve svém nose staré známé lechtání
Řekl jsem si: to jsou zase aprílové fórky!
ALE
Za minutu už jsem hledal recept od doktorky!
Pro mazácké jaro jsem vždy terčem šikany
Než jsem došel do lékárny byl jsem celý "zpčíkaný"
Pro vás šťastné, kteří máte alergii na háku:
Zkuste někdy vlézt do pytle šňupacího tabáku!
29.03.2006
Jak se pozná přepracovanost - Deník
Dnes jsem poznal, že jsem vážně trochu přepracovaný
A že místo schůzek v dešti měl bych skočit do vany!
Vím už dobře, že bez práce nejsou koláče
Vím však také, že je třeba přísun energie
Sedím si tak v kanceláří, venku hustě lije
A náhle nevím, jak na oknech spustit stěrače!!!
28.03.2006
Manažeři v Hyundai, hornický znak sundají! - Epigramy
Už je to uděláno, už je to hotovo!
I když zatím není smlouva, pouze slovo za slovo
Na Moravu, do Nošovic jedou páni v Hyundai
Hornický znak regionu symbolicky sundají
Místo něj teď budou viset vlajky s jejich "Háčky"
A Radegast jim dopomůže k image lepší značky!
24.03.2006
Baník Ostrava - vlk se nažral, avšak z kozy zbyly jenom kosti! - Deník
Mám takový vcelku skromný sen o městě přepestrém
Jež by bylo něčím jako malým českým Manchesterem!
Průmysl v něm bude šlapat, stejně jako zábava
Vidím město veliké a jeho jméno – OSTRAVA!
Místo Oasis v něm skvěle hrají chlapci z BUTYKU
Místo United a City válí hvězdy BANÍKU!
Průmysl i zábava jdou vcelku dobrým směrem
Na fotbal však už pár týdnů nehorázně s*****!!!
Včera jsem byl po dvou letech opět na Bazalech
Přikryla je deka, kterou kdosi shora zaleh!
Baník proti Baníku (Ostrava a Most)
Vlk se nažral avšak z kozy zbyla jenom kost!
Dobří hráči rozprodaní – NUDA – NULA – NULA!
Kde jsou hvězdy? Heinz, Bolf, Baroš, Řepka (Daněk, Kula:-)?
Baník proti Baníku – nula z nuly pojde
Přijde někdy vlastník, jemuž tento zákon dojde?
Po měsících prodávání dospěli jsme k mementu:
Hráči v poli nezpracují ani pytel cementu!
Balony jim neposlušně odskakují od nohy
Komedie k popukání, podívaná pro bohy!
Doufám, že svůj podíl přizná také trenér Hapal
A že přijde někdo čerstvý a s ním nový zápal
Mám takový vcelku skromný sen o městě velikém
A o finále ligy mistrů: Baník – třeba s Celtikem!
23.03.2006
Znáte cenu svého menu? - Deník
V Ostravě se pracuje od šesti či od sedmi
A musím říci upřímně, že tento rytmus nesed mi!
Vždy když mozek vytočí se do nejvyšších obrátek
Nastává čas, kdy je vhodné vydat se zas nazpátek!
V osm ráno jsem u stolu jednoznačně poslední
Nemůže mi proto sedět ani oběd polední –
Ve dvanáct jsem v Praze zvolna končil snídani
A ve čtyři mě kolegové z práce málem vyhání!
Ještě jedna informace stojí za dovětek:
Menu zdejších restaurací stojí sedm pětek
Co jsem byl pryč vzrostla cena přesně o tři bůry
Nepřišel bych na jasnější důkaz konjunktury!
Kolik stojí ve Vašem městě polední menu (čti: "meny")?
Máte-li prosím chvilku času, napište cenu (čti "ceny":-)!
20.03.2006
Ladovské jaro?!? - Písně
Prokleté jaro
Už ať je tu
Čas na cigáro
Či cigaretu
Čas nacpat dýmku
Čas na tabák
Než z plicních snímků
Trefí mě šlak!
Ta pravda je tak zjevná, že až do očí mě bije
Sotva slezou sněhy přijde jarní alergie!
Buď se budu hrdě dusit – rudý od vyrážky
Anebo se nadopuju smrtícími prášky!
Ladovské jaro
S kocourem v botách
Vytáhl fáro
Silnice protáh
Ladovská vesna
Na vrbě vodník
Břečka je děsná
Rozbitý chodník
Zas se budu muset koukat na frajery libové
Jak kolem nich v hejnech plují samé Lindy Rybové
Proč já nikdy nenarazím na nějakou Lindu?
A když ano, proč vše skončí u neškodných pindů?!?
Ladovské jaro
Za okny je
Poslední žváro
A pak ALERGIE!
16.03.2006
Rekviem za ladičku - Deník
Vzhledem k tomu, že jen zřídka zaměstnání měním
Slíbil jsem, že v nové práci budu s kuropěním
Zapomněl jsem na přesun a čtyři stovky kilometrů
Za volantem! A ne někde s novinami v teple v metru!
Ve tři ráno měl jsem všechny pražské krámy ve fábii
A jen jsem tiše doufal, že se na dálnici nezabiji
Neusnul jsem jenom díky hrozným songům z rádia
A se mnou přežil náklad, moli, rybenky i fábia!
Uvítací věta ženy: "Proč vezeš tolik sraček?"
Jenom moje oblečení zabralo patnáct praček!
Duše naší domácnosti bývá značně sveřepá
A tak půlka pokladů hned putovala do sklepa…
Dvacet tašek drobností jsem třídil celou neděli
Použité letenky – neúprosně letěly!
Spolu s nimi letáky a další cenné relikvie
Upomínky dobrodružných výprav nejen do Anglie
Nakonec jsem vyboxoval jen dvě malé hromady
(Smlouvy, účty, vizitky a nepropadlé doklady)
S puškou v ruce, s ohněm v srdci, s odhodláním štíra
Zachránil jsem k tomu všemu průkaz pionýra!
Budiž země lehká pro má polámaná pravítka
Nechť se k hlíně líně tisknou stará dětská razítka
Odpočívej v pokoji – rozbitá ladičko z mládí
Tvoje nové smetiště skvěle s tvým osudem ladí!
15.03.2006
Malá strana a velká potřeba - Deník
Ve svém novém zaměstnání nově sladím kafe medem
A snad jen díky tomu volám: nasedat, už zase jedem!
Newyorský mrakodrap za malý domek z trávy
Mění, kdo se stěhuje z Prahy do Ostravy
A jestli nad tím přirovnáním ještě někdo váhá
Těsným domkem z trávy byla pro mne Praha!
Zatímco v ní po večerech měl jsem čas i na psaní
Ostrava mne pohltila bez řečí a bez ptaní
A jestli tady stále ještě někdo hůře chápe
Je to vskutku Ostrava, kdo do mraků se drápe!
Praha se už svých hvězd dotkla, ta už to má za sebou!
K čemu bude Malá strana muži s velkou potřebou?
Centra říší, měst i států jsou nechutně mrtvolná
Život bují všude kolem – neúprosně, pozvolna...
Příležitost se konečně skýtá, rozptýlit všechny otazníky:
Vítací výbor písmen vás vítá v zeleném srdci republiky!
24.02.2006
Kateřina Neumannová je konečně zlatá - Epigramy
Co lze říct na Pragelato?
Mluvit stříbro – mlčet zlato!
23.02.2006
Jak se leze z postele po hokejovém flámu - Deník
Je to zvláštní, vždy když musí, tak mé tělo nevstává
A když má spaní povoleno, neví co je únava!
Dnes jsem opět proklel budík na své staré Nokii
Věděl jsem, že zvednu-li se, za chvíli mě omyjí!
Hodinu jsem bojoval, než došlo mi, že v Česku
Stačí poslat nadřízeným krátkou esemesku:
Mám zdravotní komplikace – přijdu odpoledne
Až se moje tělo zbité těžkým flámem zvedne
Odeslal jsem samozřejmě jenom první půlku
Nechtěl bych mít kvůli spánku ve svém spánku kulku!
Když má zpráva odešla, tak byl jsem náhle svěží
A to se potom těžko spí a ještě hůře leží!
Vyskočil jsem z postele, saltem s pěti vruty
A skončil jsem jak Valenta – osud bývá krutý!
Podklouzla mi noha na tom zpropadeném mobilu
A dopadl jsem na kostrč – bolestivě – bez stylu
Nakonec jsem tedy aspoň nelhal svému šéfovi
(Celou pravdu, doufejme, mu nikdo nikdy nepoví)
19.02.2006
Rumunská sobota na Spartě - Deník
Sto roků v Praze žil, mlčel jsem
Sto roků kreslil jsem úhly
Za sto let bdění nad výkresem
Svaly mi ve tváři ztuhly
Sto roků v Praze žil, trpěl jsem
Na víkend vracel se domů
Po letech života se stresem
Konečně nastal bod zlomu!
Zjistil jsem, že všechna léta ve vyhnanství v Praze
Věnoval jsem práci, vlaku nebo autodráze
Přes týden jsem pracoval a v sobotu či v neděli
Byl jsem doma v Ostravě anebo s chřipkou v posteli!
Tento víkend poprvé, přestože jsem zdravý
Nesedl jsem za volant a nejel do Ostravy
Moje týdny v metropoli jsou už doufám sečteny
Nejvyšší čas vyhodnotit jisté pražské proměny!
S několika přáteli sešli jsme se na Letné
Kam zavítal Liberec na utkání odvetné
Sparta mocně posílila, Řepka, Lustrinelli…
Slovan hvězdu prodal, ovšem zbylí hráči dřeli!
Vždycky jsem si myslel, že kdo podporuje Spartu
Hlasitě si koleduje o červenou kartu!
Buď má v hlavě místo mozku kousek umakartu
Nebo je to mladý upír s kapkou krve na rtu
Objektivně dodávám, že Spartě fandím taky
Když se třeba v Lize mistrů potká s Bavoráky
Chválím její investice, respektuji Grigu
I když jí to letos asi nevyhraje ligu
Včera Spartě nepomohl ani slavný Řepka
Liberec ji potrestal a padla na ni depka!
Když jsem ovšem na začátku spatřil naše sedadla
Musím říct, že deprese i na náš výběr dopadla!
V pokladně jsem požádal o nejlepší místa
Ve snu by mě nenapadlo, co se na nás chystá!
Za sto deset českých korun – je to vážně k nevíře
Nabízí vám Sparta výhled na své skvostné pilíře!
Nejsem často obětí tak zřetelného podvodu
Manažerům PR dal bych za něj hlavu pod vodu!
Anebo jsou naopak tak božsky dokonalí
Že v nás skryté nepřátele Sparty rozpoznali?
V peněžence nosím průkaz studentského magazínu
O přestávce povstal jsem a mocným hlasem velel k činu
Na ten průkaz sto let starý pustili nás k žurnalistům
Čímž jsme celkem lehce přišli k neskonale lepším místům!
Uznávám, že když už jsme tam byli, tak jsme neměli
S pivem v ruce zakopnout o natažené kabely
Pokud kvůli tomu došlo k narušení přenosu
Omlouvám se a zpětně si dávám jednu do nosu!
Po zápase tušil jsem, že pomsta vyvrcholí
V klubu na nás čekaly plné švédské stoly
Naskládal jsem na talíř cenu vstupenky
Velkou porci salátu a plátek roštěnky
(Vynechal jsem uzenky a nedotknul se tlačenky:-)
Co víc dodat, snad jenom to, že až při fotbalu
Zjistil jsem, že kolem krku nosím rudou šálu
Asi jenom díky tomu nedostal jsem ránu
Když jsem chválil každou střelu na sparťanskou bránu!
Budu rovněž potěšen, když mi někdo oznámí
Proč ochozy hemžily se rumunskými vlajkami
Není zbytí musím končit větou tázací
Vlastní Spartu Rumuni anebo Slováci?
Všichni vy nahoře, všichni vy, dím,
Všichni, kdo hledíte dolů
Nějakou dobu vás neuvidím
Zúčtovali jsme spolu! :-)
17.02.2006
Ranní porce štěstí - Deník
Když jsem ráno v autě spěchal skrze Vršovice
Spatřil jsem dva kominíky – nebo kominice?
Černé saze dokonale skryly jejich pohlaví
Pokud však vím, ženy tato práce příliš nebaví
A muži rádi chodí domů (ba i z domu) špinaví
Hned co jsem je spatřil, nastal problém veliký
Začal jsem se šacovat a hledat knoflíky!
Konečně jsem jeden našel umně skrytý pod bundou
A situace horšila se s každou další sekundou:
Nahmatal jsem páku a nevyhnul se obrubníku
Není žádná sranda řídit s jednou rukou na knoflíku!
A kdy ho vlastně pustit? Setkal jsem se s více verzemi
Prarodiče dí, že nutno spatřit pána s brýlemi!
V oné chvíli, jak to bývá, v širém nebi nad námi
Roztrhl se velký pytel s kontaktními čočkami
Jízda má se proměnila v napínavou kovbojku
Není divu, když jsem musel poskakovat na dvojku!
Když jsem zvolna projížděl přes Vršovické náměstí
Konečně jsem, díkybohu, mohl mluvit o štěstí
Brýlatý muž na přechodu, vida, žádná pověra!
Dal jsem ruku z knoflíku a šťastně dožil večera!
Vím, že zákon pamatuje na mobily u uší
Co však bude s nástrahami, o nichž vůbec netuší?
Foto: Šechtl a Voseček
15.02.2006
Opět oběd s rybou - Deník
Nechápu to a jsem smutný! Za co mě Bůh tresce?
Proč právě já musím najít deset kostí v tresce?
Všichni moji kolegové byli s jídlem hotoví
A čekalo se na exota – až své kosti vyloví!
Jejich porce evidentně byly zcela bez závad
Mám snad všechny tvory s ploutví nechat v míru uplavat?
Od dětství mě učí ryby jíst předními zuby
A ostatní je hltají a ještě se tím chlubí!
Zaslíbenou rybí zemi nalezl jsem v Anglii
Slavné FISH AND CHIPS se z jedné strany octem polijí
Maso hebké je jak polštář, bílé jako stěna
A co je hlavní – ryba je vždy skvěle vykostěna!
Mají více druhů tresek, ze všech možných vod
Delikátně chutná HADDOCK, ještě lépe COD!
Vím že tyto detaily vám zní poněkud ujetě
Asi trochu blouzním z hladu – díky svojí dietě!
Foto: PSVO.co.uk
13.02.2006
Všechny cesty vedou do Turína! - Deník
Kdyby nám tak Italové místo Pendolína
Dali volné jízdenky a vstupné do Turína!
Vlaky stály miliardy, nás je jen pár milionů
Skvěle bychom prověřili kapacitu stadionů!
(Jenom nevím, jak bychom se naskládali do vagónů...)
Čeští borci, jak je zvykem, nezačali jistě
(Znáte řeči o "překrásném osmnáctém místě"?!)
Výjimkou je dáma, kterou "honí kocour divokej"
(A pak se ještě samozřejmě spoléháme na hokej!)
Pokud jde o Kateřinu, běžela jak svatá
Řekl bych, že nečekané stříbro má chuť zlata
Může se stát, že se náhle z nebe snese koště
A ona své zlato najde – jak je zvyklá – v poště!
Už se těším, až národní povědomí okřeje
Pěkně v teple obýváku nad přenosy z hokeje!
Jisté je, že ani Ládin, ani zásah z kosmu
Nepřipraví naše mužstvo o finální osmu!
Pak to bude loterie – možná zase s USA
Snad nám zbude střelný prach a nezradí nás nebesa!
Nikdo nechce čtvrtfinále s urputnými Švédy
To by byla krutá seč a praskaly by ledy!
A jestli opět narazíme na bojovné Rusy
Proměníme jejich sbornou v potrefené husy!
(Většina si asi přeje mužstvo bratrů Slováků
V domnění, že v bitvě s nimi není třeba zázraků...)
A jak dolehne velký můstek na Jakuba Jandu?
Povznese se nad svou psýchu a nad propagandu?
Probudí se? Odrazí se? Skočí víc, než Valenta?
Už se těším na ten souboj o reklamní procenta!
10.02.2006
Pražský podnájem v domě hrůzy - Deník
V domě, kde jsem v podnájmu, žijí lidé šetrní
Šetří vším, čím šetřit lze a usínají na trní
Když se večer tiše plížím zpět do svého doupěte
Vnitřní hlas jim našeptává: teď proboha nespěte!
Zpoza záclon vynoří se rozespalé hlavy
A televize telepatů vysílají zprávy!
Myslím si, že za tmy z bytu vycházím já jediný
Světlo v chodbě rozsvítí se na pouhé tři vteřiny!
Výjimkou jsou dny, kdy v domě nejde elektřina
Nechci ani spekulovat čípak je to vina!
V domě, kde jsem v podnájmu, žijí lidé divní
Zvláště soused pode mnou je výplod éry pivní!
Častokrát ho vprostřed noci vidím močit z balkónu
Díky bohu, že jsem nad ním, a ne dole v záklonu
Ve tři ráno probouzí mne jeho hádky se ženou
Uklidní se až když novou láhev vodky seženou!
Jednou jsem šel ze schodů a jeho žena v deliriu
Spletla si mě s manželem a řvala ať ji klidně zbiju!
Příště až zas uslyším, že soused dole křičí
Budu bušit do podlahy ocelovou tyčí!
V domě, kde jsem v podnájmu, žijí lidé milí
Problém je, že právě oni dovedně se skryli!
Tak to v Česku chodí s naší mlčenlivou většinou
Někde v koutku tiše čeká, jak se věci vyvinou
Dává dobrý pozor, aby nedostala přes pusu
A kvůli tomu přežíváme v neúnosném rámusu!
Po důkladných úvahách jsem zvolil emigraci
Vrátím se zpět do Ostravy, našel jsem v ní práci!
Hrnou se tam investoři, cesta zpět je nový trend
Čímž i tento hrůzný příběh získává svůj happy end!
6.02.2006
Divoký český západ - Epigramy
Stále ještě věříte, že malé české problémy
V sametové republice neřešíme zbraněmi?
V Rusku mají Mrazíka, jenž s pomocí své berly
Proměňuje lidi v led a jejich slzy v perly
V Česku máme Mrázka, v jehož okolí snad každý
Dočkal se už bomby v autě nebo přímo vraždy
Když jsme naši zemi vezli od východu na západ
Stačilo jen na okamžik zdřímnout si a nechrápat
Projeli jsme Evropou a papaláši ve vládě
Dokázali zastavit až NA DIVOKÉM ZÁPADĚ!
3.02.2006
Krátký úlet do Oxfordu - Deník
Vzpomínáte na anglické imigrační úředníky?
Na všechny ty indiskrétní dotazy a dotazníky?
Záviselo vždy na jejich bohapusté libovůli
Jestli cesta dojde cíle nebo jestli skončí v půli!
Dva tři lidi z autobusu vždy na jejich útesu
Ztroskotali neboť měli – třeba špatnou adresu!
Jaká změna, když teď Česko patří do Evropy
Po dřívější aroganci nikde ani stopy!
Loni jsem byl prvně vpuštěn do modrého kanálu
A poprvé jsem pocítil, že nepřicházím z Uralu
Milý úředník mi pouze popřál dobré ráno
Ukázal jsem občanku (!) a měl jsem vystaráno!
(Na letišti v Česku předtím loučil jsem se s letadly
Když jsem zjistil, že můj pas je přes dva roky propadlý
Nevěřil jsem vlastním uším, chtěl jsem vidět důkaz
Že mohu jet do Anglie na občanský průkaz!)
Poprvé jsem tedy letěl, a teď držím dietu
Abych získal povolení ke druhému výletu
Pokud jde o cestu busem, ta má také výhody
Na lodi lze krmit racky nebo zírat do vody
A neznám hezčí pohled, než když první ranní paprsky
Ozáří vám na obzoru bílý útes doverský!
V buse zvolna procházíte aklimatizací
Letem, který šetří čas, se tento prostor ztrácí!
V nové "éře Pendolína" mozek těžko stráví
Že má dneska do Londýna blíž než do Ostravy!
Je pak třeba oživit si reálie v praxi
Mě například málem zprava smetlo první taxi!
Ostrovy jsou pro mne velkým harmonickým akordem
Několik dní procházel jsem stověžatým Oxfordem
Pil jsem skvělé místní pivo nesycené vzduchem
Nasával jsem nosem, okem, jazykem i uchem
Načerpal jsem energii na měsíce dopředu
A teď už se těším, až zas poletím či pojedu!
(Už se vidím v Ryanairu na letišti v Stanstedu!:-)
© 2005 - 2006 "Básník" - basnikbloguje@volny.cz |
